27.06.17

American Gods: Season 1

There are bigger sacrifices one might be asked to make than going a little mad.


1.01 The Bone Orchard - 1.02 The Secret of Spoons - 1.03 Head Full of Snow - 1.04 Git Gone - 1.05 Lemon Scented You - 1.06 A Murder of Gods - 1.07 A Prayer for Mad Sweeney - 1.08 Come to Jesus

zdroj: www.imdb.com
K American Gods mě přilákalo obsazení a i ten nápad vůbec nebyl špatný, takže jsem do toho šla. První epizody jsem skoro až přetrpěla, vůbec mě to nebavilo. Trochu lepší to pro mě začalo být u Git Gone, ta epizoda mě vlastně i docela bavila, ale pak se víceméně nic nedělo zase až do Come to Jesus. Tam jsem si řekla, že se to konečně rozjelo, a pak jsem zjistila, že to bylo finále sezóny, což jsem sama nepoznala. Takže jsem z toho popravdě víc než rozpačitá.

Co se týče postav, tam byla můj jednoznačný favorit Laura (Emily Browning), což není překvapením, protože hlavně kvůli Emily Browning jsem do toho celého šla. I ta postava jako taková se mi ale líbila. Bavilo mě, že to byla v podstatě docela potvora, obdivovala jsem její odhodlání a kdybych měla jít do druhé řady, tak to bude hlavně kvůli ní. Od chvíle, kdy se neochotně spolčil s Laurou, mě bavil i Mad Sweeney (Pablo Schreiber) - A Prayer for Mad Sweeney byla jedna z epizod, která mě docela překvapila (hlavně díky těm flashbackům).

Z dalších postav bych dál vypíchla Medii (Gillian Anderson) - Gillian Anderson byla druhý z důvodů, proč jsem u toho vydržela. Její Lucille Ball, Ziggy Stardust, Marilyn Monroe a Judy Garland mě fakt bavili (a ten Bowie mě upřímně posadil na prdel, Gillian prostě umí). Ostara (Kristin Chenoweth) se mi hodně líbila - škoda, že s ní přišli až nakonec. Ty mužské postavy pro mě byly popravdě trochu meh - bavil mě Džin (Mousa Kraish) - ten jeho full frontal v Head Full of Snow, oujé - a Salim (Omid Abtahi), byť tam ani jeden z nic moc nebyl. Ale z hlavních mužských postav mě kromě Sweeneyho prostě žádná nebavila. Problém s nimi většinou byl ten, že leda tak kecali a skutek většinou utek.

Ale to podle mě byl problém celého seriálu - hrozně se filosofovalo, ale moc se nedělo. Přišlo mi, že pořád představovali někoho nového, ale nic z toho - skoro jako by vymýšleli příliš nových momentů, které se netýkaly děje, aby představili postavy, které mohli představit přes ten děj, se kterým vlastně nakonec přímo neměly moc společného (aspoň ne v této řadě). "Historické" vložky v prvních i pozdějších epizodách mi přišly mimo mísu - s výjimkou výše zmíněného A Prayer for Mad Sweeney, kde mi to jedině přišlo nějak relevantní.

Celkově to bylo sice vizuálně moc hezké - i když často dost laciné na efekt - ale obsahově trochu pozérské a prázdné. Herci okolo toho docela hráli, ale taky nezmohli všechno. V životě bych neřekla, že v tom měl prsty stejný člověk, který nám přinesl Dead Like Me a Hannibal. Ten nápad mi přijde super, ale bylo to nedotažené a Bryan Fuller mě vlastně dost zklamal. Jsem fakt ráda, že jsem nečetla knížku.

Pokud bude druhá řada, tak mě k ní přiměje jen nuda a obsazení, ale vlastně bych tím dál nerada ztrácela čas.